U dlouhodobých rezervací negarantujeme stávající cenu za pronájem. Důvodem je zdražování všech možných vstupů, od nákladů za naftu pro správce, po drobný spotřební a úklidový materiál a investice na opravy objektů. Může se proto stát, že se cena u rezervací provedených např. 1 rok dopředu meziročně mírně zvýší o 10 či 20 Kč. Přijměte to prosím s pochopením.

Cena pro tomíky činí 60 Kč, pro LLM, KČT a skauty 70 Kč a pro ostatní 90 Kč. Cena za elektřinu je 7 Kč/kWh.

Cena pro dospělé i děti je jednotná, slevy dětem neposkytujeme.

Je stanoven minimální paušál za obě chatičky 700 Kč za noc / 350 Kč za jednu - pro všechny, jejichž celková platba za jednu noc je menší + elektřina.

Vánoční a silvestrovská sazba je dvojnásobná (od 23.12. do 2.1.). Dvojnásobná cena se počítá ze základní (tedy nejvyšší) částky a z té se odečítá sleva pro jednotlivé organizace. 

Opište si prosím počáteční a konečný stav elektroměru, ten pak vyplňte do vyúčtovacího formuláře, který vám po skončení pobytu přijde mailem.

Platba: platba za pobyt probíhá po skončení pobytu. Do mailu vám dorazí vyúčtovací formulář, který vyplníte a odešlete mailem. Na jeho základě vám dorazí taktéž mailem faktura, kterou platíte převodem na účet. Pokud platíte zálohu, zálohová faktura vám taktéž dorazí do mailu.

Storno

Pobyty do pěti dnů (víkendové a prodloužené):

Odhlášení pobytu více jak 14 dnů předem - zdarma

Odhlášení pobytu 7-14 dnů předem - 400 Kč

Odhlášení pobytu méně jak 7 dnů předem - 600 Kč

Týdenní a delší pobyty:

Odhlášení pobytu více jak 21 dnů předem - zdarma

Odhlášení pobytu 7-14 dnů předem - 600 Kč

Odhlášení méně jak 7 dnů předem - 1000 Kč

Záloha

Pro členy A-TOM - 500 Kč na týdenní pobyt, 1000 Kč na pobyt delší než jeden týden
Pro spřátelené organizace - 1000 Kč na týdenní pobyt, 3000 Kč na pobyt delší než jeden týden
Pro ostatní - 50% z ceny na prodloužené víkendy, týdenní a delší pobyty

Vánoční a silvestrovské pobyty:

Záloha ve výši 80% z ceny pobytu, splatná 3 měsíce před pobytem, vratná pouze při odhlášení do měsíce před pobytem.

Pokud si návštěvníci sami zkrátí pobyt a nenahlásí to včas na ústředí tomíků, peníze nevracíme.

Typ objektu

2 dřevěné sruby.

Ubytování

Postele, palandy, kapacita zadní chaty je 7 osob na postelích, max. 2 na karimatkách, přední chata má 8 míst. V odůvodněných případech si mohou pronajmout chaty zvlášť i dvě různé party, preferujeme však zájemce z řad jednoho oddílu. Na zahradě za první chatou lze postavit max. 4 stany.

Na zahradě je letní jídelna.

Topení

Zadní srub je vytápěn přímotopem, v předním jsou kamna na dřevo.

Sociální zařízení

V přední chatě je instalována sprcha, v obou chatách jsou WC s tekoucí vodou.

Kuchyňka

V obou chatách jek dispozici lednice, vařič, varná konvice a skromně vybavený kuchyňský kout.

Nově je u srubů k dispozici popelnice, již není nutné si odpad odvážet.

Dvě chaty s poetickým názvem Gizela jsme získali usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v listopadu 2001. Předány nám však byly téměř o dva roky později. Oba sruby stojí na pozemku, který byl kdysi součástí školní parcely. Zchátralá a nevyužívaná škola „zdobí“ ostatně těsně v sousedství dodnes. Podle dostupných pramenů jsou montované stavby z roku 1977. Po pádu starého režimu přešly do správy Fondu dětí a mládeže, ten je následně pronajal cestovateli Juraji Liškovi.

Sruby jsme převzali poněkud vybydlené, se zastaralým a namnoze nefunkčním inventářem, bez jímky, celkově zchátralé a vybavené nepraktickými a špatně táhnoucími krby.

V roce 2005 jsme zahájili kompletní rekonstrukci prvního srubu (pracovala na ní firma KARO z Ostravy a vedoucí TOM Ivoš Poduška z Plzně), v roce 2006 ji dokončil Josef Sabo. V letech 2008 a 2009 rekonstrukce pokračovala, opět díky prostředkům ministerstva školství.

Sruby se dočkaly odkanalizování, do obou objektů byla zavedena voda. Díky obětavému brigádnímu úsilí tomíků z plzeňského oddílu Tuláci byl osazen nový plot. Vkusný a neokázalý interiér obou srubů je dílem Ivo Skočka, Jiřího Paláta a Jana Kopřivy z TOM Zlaté šípy. Areál spravuje Milan Víšek, soused.

Tomáš Novotný

Vážení návštěvníci broumovské základny! V příspěvku šéfredaktorky časopisu Turista, Svatavy Pátkové, naleznete nejen zmínku o historii Broumova, ale z poutavě psaného vyprávění na vás padne chuť objevovat tento zapadlý kout České republiky. Přejeme Vám tedy vydařené výlety a hezký pobyt.

Broumov - jeden z nejkrásnějších „vystrkovů“ Českého lesa

Mnozí si Český les pletou se Šumavou. Je to chyba, i když krásou se tenhle, troufám si říci, stále ještě bohem i lidmi zapomenutý kout vlasti sousednímu mnohem známějšímu pohoří spolehlivě vyrovná. Tedy na vysvětlenou - Šumava se táhne od Všerubského průsmyku k jihovýchodu, Český les pak od Všerubského průsmyku na severozápad. Při úbočí jeho kopečků defilují jedna za druhou starobylé vesnice, které v okolí chodské metropole proslavil svými Psohlavci Mistr Alois Jirásek. A díky tomu si leckdo myslí, že Chodové patřili pouze na Domažlicko. Omyl!

Hluboké hvozdy ještě před pár staletími pokrývaly celý hraniční hřeben táhnoucí se od Čerchova k Dyleni a čeští králové úzkostlivě dbali na to, aby prales zůstal z důvodu obrany země neprostupný. Proto jej smělo přecházet jen pár kupeckých stezek. A stejně jako na Domažlicku i na Plánsku či na Tachovsku strážili hranici bdělí Chodové, kteří žili ve vsích stulených pod kopci. Lidská sídla se totiž vzhůru posouvala jen pomaličku a zdráhavě. Přesto posouvala...

První písemná zmínka o Broumovu (573 m.n.m.) pochází až z roku 1523. Ves náležela do zemského obranného systému – bývala tedy chodskou vsí, v níž žili strážci hranic. Nebývale živo začalo být v okolí zhruba před čtvrt tisíciletím, když přišli horníci těžit železné a měděné rudy. V údolíčku vyrostly podél potůčku hamry - a daly vodnímu toku jméno: Hamerský. Zhruba stovku let se mohl Broumov chlubit železnou hutí. Plechy a dráty odtud znali nejen v Plzni a v Praze, ale i v Polsku, vyváželo se na německé trhy... Leč vysoká pec vyhasla r. 1867 a dnes tu někdejší „průmysl“ připomíná snad jen opravený zámeček sv. Víta, původně správní objekt těžebního úřadu a vrchnostenských železáren. Tabulka na stěně v době naší návštěvy hlásala „Na prodej“. Hotýlek, který se zde kdosi snažil provozovat, zřejmě dostatečnou klientelu nenašel... Jen 12 km vzdálené Mariánské Lázně přece nabízejí jiný „život“ a služby, než zapadlá samota s jediným „starousedlíkem“ - sochou sv. Víta. Světec má v rodném listě datum shodné se založením železáren (r. 1749) a coby patron měditepců připomíná ve stínu věkovitých stromů doby zašlé slávy. O pár desítek metrů níže, v údolí potoka, začíná slovy Karla Klostermanna „ráj lesních samot“. Potůček tu plní romantický rybníček, který ani na mapě nenajdete, nicméně na příchozí je pamatováno, nechybí stolek, lavičky. Rusalky by se sem hodily. Místní prý cestě, která vede kolem, přezdívají „královská“. Pokračujeme po ní ke stromořadí obrovitých dubů. Jejich kudrnaté čupřiny se zvedají do výšky 25 metrů! Kmeny porostlé mechem by mohly pamatovat nástup France Josefa na rakouský trůn. Bezlesý pruh v těsném sousedství připomíná vojenskou signálku, ještě nedávno v těchto místech dělila dva světy...

Na louce za vsí se popásají ovečky, k našemu překvapení mezi nimi chrochtá i nějaký ten čuník. Kdyby občas neprojelo auto (ke hraničnímu přechod Broumov - Mähring zbývají pouhé 3 kilometry) a vprostřed vsi nestála nová čerpací stanice, snadno by se dalo zapomenout, ve kterém století žijeme. Vždyť kdepak se ještě dnes dají pozorovat v potůčku pstruzi? A kolipak tomíků by asi bylo zapotřebí, aby se povedlo obejmout „Broumovský jasan“, když dorostl do obvodu 540 cm? Naše nejmladší Chráněná krajinná oblast Český les, v níž vesnička jménem Broumov leží, skrývá mnohá překvapení – zbytky obcí, ve kterých se po pětačtyřicátém zastavil čas (před válkou se všude kolem mluvilo hlavně německy) a které „za vojáků“ zmizely z povrchu zemského. A ač tady, v nedávno ještě ostře střeženém pohraničí, je stále značených cest poskrovnu, může se stát výprava vašeho oddílu do broumovských chatiček v mnohém objevitelskou! Tak si tuhle příležitost, kamarádi tomíci, určitě nenechejte ujít.

Svatava Pátková